Při šíření záření prostředím lze uplatnit Huygensův princip. Obsah tohoto principu je následující:
Je-li v čase t známo čelo vlny W, pak k určení polohy čela vlny W’ v čase t + Dt je třeba každý jeho bod v čase t považovat za sekundární zdroj kulových vln a sestrojit kolem nich kulové plochy o poloměru c.t, kde c je rychlost šíření záření. Plocha, která je obálkou těchto elementárních kulových ploch, je čelem vlny W’ v čase t + Dt.
Příklady konstrukcí čela vlny v různých typech prostředí jsou uvedeny na obr. 2-11 a na obr. 2-12. Obr. 2-11 ukazuje šíření vlnění z bodového zdroje Z homogenním prostředím o indexu lomu n, kde čela vln jsou kulové plochy se středem v bodě Z. Obr 2-12 představuje šíření vlnění nehomogenním prostředím o indexu lomu n(x, y, z). Je třeba poznamenat, že směr šíření záření je vždy kolmý k čelu vlny, a proto při průchodu paprsků nehomogenním prostředím s různou rychlostí šíření záření (s různým indexem lomu prostředí) dochází k zakřivení trajektorií paprsků, a to směrem do prostředí pro záření hustšího, čili do prostředí s větším indexem lomu.
Obr. 2-11 Šíření vlnění ze zdroje Z homogenním prostředím o indexu lomu n
Obr. 2-12 Šíření vlnění nehomogenním prostředím o indexu lomu n(x, y, z)