2.12  ZOBRAZENÍ ČOČKOU

Dle zákonů geometrické optiky lze pro zobrazení objektu tenkou spojnou čočkou odvodit zobrazovací rovnici ve tvaru

,

(2-22)

kde f je ohnisková vzdálenost čočky, a je vzdálenost objektu od čočky a b je vzdálenost zaostřeného obrazu od čočky, viz obr. 2-16. Při transformaci paprsků spojnou čočkou platí, že paprsky šířící se rovnoběžně s osou čočky se po průchodu čočkou lámou do ohniska F a paprsky procházející středem čočky se i po průchodu čočkou šíří stále ve stejném směru. Tyto poznatky je možné aplikovat při geometrické konstrukci zobrazení čočkou, která je uvedená na obr. 2-16 a také při odvození rovnice (2-22).

 

Obr. 2-16 Zobrazení tenkou čočkou

Geometrická optika popisuje transformaci svazku čočkou pouze zjednodušeně. Z hlediska vlnové optiky se jeví čočka jako tzv. fázový převáděč, který prakticky neumožňuje vytvoření paralelního svazku paprsků (a tím i rovinné vlnoplochy) podél nějaké větší vzdálenosti ve směru optické osy. Na obr. 2-17 je uvedena transformace Gaussovského svazku čočkou z pohledu vlnové optiky. Skutečně paralelní může být svazek paprsků pouze v úzkém rozmezí vzdáleností, a to v okolí minimálního průměru svazku dmin, přičemž v ohnisku je průměr svazku nenulový a má hodnotu df. Gaussovský svazek bývá generován především lasery a kromě koherence se vyznačuje tím, že v příčném řezu má Gaussovské rozložení intenzity záření s maximem intenzity ve středu svazku.

 

Obr. 2-17 Transformace Gaussovského svazku čočkou

Při zobrazení čočkou se projevují také různé optické vady, což jsou nežádoucí odchylky optického zobrazení od ideálního optického zobrazení. Jedná se především o astigmatismus, barevnou vadu, komu a otvorovou vadu.