Relativně jednoduše lze určovat polohy interferenčních proužků ve zvoleném řezu v obraze. Řez v obraze je vlastně jednorozměrný obraz představující posloupnost obrazových bodů s proměnnou intenzitou. Řez v obraze může být definován libovolně orientovanou úsečkou, lomenou čarou nebo i křivkou, a to nejlépe napříč interferenčními proužky. V této kapitole je popsán algoritmus určování poloh objektů typu interferenčních proužků ve zvoleném řezu. Jedná se o algoritmus pro určování poloh středů interferenčních proužků [4-15], [3-13], jehož postup je následující:
Zvolí se pásmo necitlivosti a, které umožní překonat případnou zrnitost záznamu.
Určí se řez, např. pomocí myši, kterým může být úsečka, lomená čára či křivka.
Podél řezu se načítá posloupnost intenzit obrazových bodů, viz obr. 16-1.
Po překročení prahu intenzit P o pásmo necitlivosti a se načítání bodů ukončí.
Načtené body v okolí Dx minima nebo maxima intenzit se proloží metodou nejmenších čtverců [2-11], přičemž prokládanou funkcí je polynom druhého nebo lépe třetího stupně, který vystihuje i případné nesymetrické rozložení intenzity v blízkosti extrému.
Vyšetří se extrémy proložené funkce a v případě, že extrém odpovídá minimu při prokládání okolí minima intenzit, či maximu při prokládání okolí maxima intenzit (a navíc leží ve vyšetřovaném intervalu Dx), lze jej považovat za střed interferenčního proužku.
Poslední načtené body z úseku o velikosti 2a lze zařadit do nového okolí Dx opačného extrému a můžeme pokračovat v načítání dalších bodů do tohoto okolí, až po další překročení prahu intenzit P o pásmo necitlivosti a.
Načtené body v novém okolí Dx se opět prokládají a postup se opakuje až do konce definovaného řezu.
Výsledkem tohoto algoritmu je posloupnost souřadnic poloh extrémů intenzit ve zvoleném řezu, a to střídavě poloh maxim a minim, které odpovídají polohám světlých a tmavých interferenčních proužků. Posloupnost může být také doplněna o identifikační číslo pro světlý či tmavý proužek nebo přímo o číslo proužku či interferenčního řádu.
Obr. 16-1 Schéma k určování středů interferenčních proužků ve zvoleném řezu
Určování středů interferenčních proužků v řezu je jednoduchý a velmi užitečný algoritmus, který při správně zvoleném pásmu necitlivosti pracuje spolehlivě i s méně kvalitními interferogramy. Lze jej používat při interferometrickém výzkumu mezních vrstev v tekutinách, kdy nás zajímají profily teplot, rychlostí či koncentrací v řezech kolmých k obtékaným povrchům. Jiným příkladem určování středů interferenčních proužků v řezu může být určování rozložení stavových veličin v ose kanálů a dýz nebo rozložení stavových veličin v paralelních řezech různých typů interferogramů, ze kterých pak lze interpolací vyhodnotit rozložení stavových veličin v celé sledované ploše.