Přestup tepla ze skořepinových forem [3-2] byl zkoumám v optické laboratoři na katedře fyziky strojní fakulty VUT v Brně [6-15], a to na skutečných formách. Výzkum byl prováděn pracovníky z katedry termomechaniky [6-12] a katedry slévárenství strojní fakulty VUT v Brně pomocí holografického Machova – Zehnderova interferometru se zorným polem o průměru 80 mm (viz obr. 13-9 v kap. 13.7). Měřicí prostor interferometru byl uzpůsoben tak, aby v něm bylo možné odlévat odlitky. Po dokončení lití bylo interferometricky sledováno a zaznamenáváno teplotní pole kolem odlitku, krčku a nálitku, až do vychladnutí formy. Výzkum sledoval především vliv počtu vrstev skořepiny v oblasti nálitku (kulového tvaru) na rychlost ochlazování a na kvalitu odlitku. Kvalita odlitku byla pak vyhodnocována z rentgenových záznamů.
Fotografie použité skořepinové formy s odlitkem je na obraze 1. Na obraze 2 jsou příklady interferogramů teplotních polí v okolí krčku a nálitku skořepinové formy. Na levém interferogramu je teplotní pole při volné konvekci ve vzduchu, při teplotě povrchu nálitku asi 420 °C a teplotě okolního vzduchu 19,5 °C. Na povrchu formy je patrná tepelná mezní vrstva. Na pravém interferogramu je volná konvekce při teplotě nálitku asi 500 °C a teplotě okolního vzduchu 21,8 °C. Volná konvekce je zde narušena parazitním prouděním v okolním prostředí.
Obraz 1 Skořepinová forma s odlitkem
Obraz 2 Teplotní pole v okolí krčku a nálitku skořepinové formy