18.4  VÝPOČET ENTALPIÍ V PLYNECH

Za předpokladu konstantního tlaku v jednosložkovém plynu, či ve směsi plynů, která má v celém prostoru stejné složení, lze z interferogramů vyhodnotit změnu celkové entalpie ve sledovaném prostoru, rozložení změny měrné entalpie a rozložení různě definovaných změn hustot entalpie, které mohou být užitečné pro vyjádření dalších veličin, viz kap. 18.5.

Definice entalpie

Změnu celkové entalpie D I v soustavě, kterou tvoří sledovaný prostor o objemu V, lze vyjádřit pomocí změny měrné entalpie D i(x, y, z) a hustoty prostředí r(x, y, z), pomocí změny objemové hustoty entalpie D iv(x, y, z), pomocí změny plošné hustoty entalpie v rovině x-y D ix-y(x, y), v rovině y-z D iy-z (y, z) a v rovině x-z D ix-z (x, z), či pomocí změny délkové hustoty entalpie ve směru x D ix(x), ve směru y D iy (y) a ve směru z D iz (z). Platí

 

(18-22)

Změna měrné entalpie

Změnu měrné hustoty entalpie ideálního plynu, kterou potřebujeme pro výpočet změny celkové entalpie, lze definovat vztahem

,

(18-23)

kde T(x, y, z) je teplota v místě x, y, z, Too je teplota v referenčním místě a cp je měrná tepelná kapacita za konstantního tlaku, která je pro ideální plyn konstantní. Je zřejmé, že výpočet rozložení změny měrné entalpie D i(x, y, z) můžeme provést z rozložení teplot T(x, y, z), které lze vyhodnotit z interferogramů, jak je to uvedeno pro ideální plyny v kap. 18.2.

Změna objemové hustoty entalpie

Změnu objemové hustoty entalpie ideálního plynu, pomocí které můžeme vyjádřit změnu celkové entalpie, lze definovat vztahem

,

(18-24)

kde r(x, y, z) je hustota. Zavedením stavové rovnice ideálního plynu dostaneme

(18-25)

kde r je plynová konstanta a p je tlak, který považujeme za konstantní. Je zřejmé, že výpočet rozložení změny objemové hustoty entalpie D iv(x, y, z) můžeme provést z rozložení teplot T(x, y, z), které lze z interferogramů vyhodnotit, jak je to pro ideální plyny uvedeno v kap. 18.2.

Změna celkové entalpie

Změnu celkové entalpie ve sledovaném prostoru lze vyjádřit pomocí změny objemové hustoty entalpie viz rovnice (18-22). S využitím vztahu (18-8) z kap. 18.2 pro konstantní tlak p můžeme rovnici (18-25) pro výpočet změny objemové hustoty entalpie upravit do tvaru

(18-26)

kde n(x, y, z) je index lomu v místě x, y, z a noo je index lomu v referenčním místě. Dosazením rovnice (18-26) do rovnice (18-22) dostaneme změnu celkové entalpie ve tvaru

.

(18-27)

Z Gladstoneova - Daleova zákona (2-14), viz kap. 2.9, a ze stavové rovnice ideálního plynu lze vyjádřit výraz (noo - 1) jako funkci Gladstoneovy - Daleovy konstanty K a hustoty roo či jako funkci referenční teploty Too, tlaku plynu p a plynové konstanty r ve tvaru

.

(18-28)

Z rovnice (17-1), viz kap. 17.1, pro změnu optické dráhy Do(x, y) při přímočarém průchodu paprsků trojrozměrným objektem a z rovnice (17-2), viz kap. 17.1, definující změnu interferenčního řádu DS(x, y) pro vlnovou délku l lze vyjádřit změnu optické dráhy ve tvaru

.

(18-29)

Dosazením rovnice (18-28) a integrálu z rovnice (18-29) do rovnice (18-27) dostaneme změnu celkové entalpie ve sledovaném prostoru jako funkci integrálu změny interferenčního řádu přes celý průmět sledovaného prostoru v rovině pozorování x-y ve tvaru

.

(18-30)

Na obr. 18-4 je uveden příklad interferogramu teplotního pole nad vyhřívanou horizontální tenkou odporovou destičkou při přirozené konvekci ve vzduchu [3-17], [6-13]. Po ohřátí destičky krátkým elektrickým pulsem dochází k rychlému vývoji teplotního pole ve vzduchu nad destičkou a pokud sledované teplotní nehomogenity neopustí zorné pole interferometru, lze z interferogramu, a to z jednoho pohledu na sledovaný trojrozměrný objekt, vyhodnotit dle vztahu (18-30) změnu celkové entalpie uvolněné z destičky do vzduchu v čase t od počátku pulsu.

 

Obr. 18-4 Teplotní pole nad horizontální destičkou po ohřátí krátkým elektrickým pulsem

Změna plošné hustoty entalpie

Změnu plošné hustoty entalpie v rovině x-y D ix-y(x, y), lze provést vyhodnocením interferogramu v rovině x-y, kdy světelné paprsky se šíří ve směru z. Porovnáním rovnice (18-30) a rovnice (18-22) s dvojným integrálem dostaneme vyjádření změny plošné hustoty entalpie v rovině x-y ve tvaru

.

(18-31)

Je zřejmé, že rozložení změny plošné hustoty entalpie v rovině x-y je úměrné rozložení změny interferenčního řádu v interferogramu pořízeném v sestavě, kde světelné paprsky se šíří ve směru z, přičemž sledované teplotní pole může být obecně trojrozměrné. Změnu plošné hustoty entalpie v rovině y-z D iy-z (y, z) či v rovině x-z D ix-z (x, z) lze analogicky získat z interferogramů pořízených v sestavách, kde světelné paprsky se šíří ve směru x či ve směru y.

Změna délkové hustoty entalpie

Velmi užitečné je vyjádření délkové hustoty entalpie, viz také kap. 18.5. Např. změnu délkové hustoty entalpie D iy(y) ve směru y lze vyjádřit z interferogramu pořízeného v rovině x-y. Porovnáním rovnice (18-30) a rovnice (18-22) s integrálem přes souřadnici dostaneme

,

(18-32)

Z tohoto vztahu vidíme, že délková hustota entalpie D iy(y) ve směru y je úměrná integrálu změny interferenčního řádu v řezu y = konst. (viz také obr. 18-4). Je zřejmé, že při pozorování stejného objektu ze směru x, kdy interferogram je zaznamenám v rovině z-y, dostaneme pro vyjádření délkové hustoty entalpie D iy(y) ve směru y vztah, který musí dávat stejný výsledek, jako vztah (18-32). Analogicky je možné vyjádřit také změny délkové hustoty entalpie D ix (x) ve směru x a D iz (z) ve směru z.