Při identifikaci objektů v obraze je třeba vycházet z jejich vlastností. Pro snadnější identifikaci objektů musíme obvykle upravit kvalitu obrazů, a to např. pomocí algoritmů popsaných v kap. 15. Cílem úpravy kvality obrazů z vizualizačních experimentů je zvýraznění vyhodnocovaných objektů. Je-li v obraze více typů objektů, můžeme po jejich zvýraznění aplikovat také třídění objektů. Závěrečným krokem při identifikaci objektů musí být vždy vhodný popis objektů, abychom mohli provést další vyhodnocení vizualizačního experimentu.
Zvýraznění vyhodnocovaných objektů
Často používaným algoritmem pro zvýraznění některých typů objektů je prahování, viz kap. 15.4. Vhodný práh P pro zvýraznění objektů lze zjistit např. z histogramu obrazu, viz obr. 15-16 v kap. 15.8. Kromě prahování s jedním prahem, kdy dostaneme obraz se dvěma úrovněmi intenzity (objekty jsou bílé a okolí černé či obráceně), lze použít také prahování s více prahy, které nám pomůže v některých případech zvýraznit i obrysy objektů. Prahování je možné aplikovat také na interferogramy, ale pak většinou ztrácíme informace o středech interferenčních proužků, které nemusí být vždy totožné se středy oblastí po prahování. Některé typy objektů lze zvýraznit také vhodnou filtrací obrazu, nebo i pouhou úpravou kontrastu a jasu obrazu.
Třídění objektů
Zvýrazněné objekty můžeme dále třídit. Toto třídění je nezbytné provést v těch případech, kdy v obraze existuje více druhů objektů. Objekty můžeme rozlišovat dle tvaru a velikosti na velké, malé, kruhové, oválné, obdélníkové apod., nebo dle typu na objekt představující těleso 1, 2, interferenční proužek řádu -1, 0, 1, 2, 3 apod.
Třídění objektů dle tvaru a velikosti je možné provést např. porovnáním objektu se vzorem či jiným způsobem, viz lit. [4-5], [4-8] a další, což lze provádět pomocí různých algoritmů automaticky. Takový způsob třídění lze použít např. při zpracování obrazů získaných při vizualizaci proudění tekutin zaváděním částic, kdy objekty mají tvar malých čárek různé délky reprezentující lokální rychlosti. Jiným příkladem může být rozlišování velikostí prachových zrníček v obrazech získaných při měření prašnosti mikroskopickou metodou apod. Třídění objektů dle tvaru nemá smysl aplikovat na obrazy interferogramů.
Třídění objektů dle typu se používá tehdy, je-li v obraze na různých místech více objektů, které mohou být zobrazeny dokonce i stejně, ale měly by představovat specifický objekt. Takové objekty lze jen ztěží rozeznávat automaticky. Můžeme je však identifikovat manuálně, nebo zavedením jejich souřadnic do vyhodnocovacího programu. Efektivní způsob třídění takových objektů je jejich manuální zabarvení různými barvami s využitím algoritmu vyplňování oblasti barvou, viz kap. 15.10, a pak můžeme tyto objekty snadno od sebe rozlišit, i když by měly stejné tvary. Tento způsob třídění objektů by mohl být aplikován po algoritmu prahování i na vyhodnocování interferogramů, kde stejně zabarvené interferenční proužky by mohly identifikovat stejný interferenční řád. Vhodnější však je vyhodnotit křivky či lomené čáry nahrazující průběhy proužků (kap. 16.4 a kap. 16.5) a ty pak číslovat (viz kap. 16.6).
Popis objektů
Objekt je možné popsat různými způsoby. U tvarově symetrických objektů, ale také u některých jiných objektů, stačí popsat objekt určením jejich polohy (viz kap. 16.3), u objektů různých tvarů je třeba zaznamenat i tvar objektu či další charakteristické vlastnosti. Určení a popis objektu pomocí jeho hranice je v kap. 16.4, určení a popis objektu typu interferenčního proužku pomocí jeho středu je v kap. 16.5. Pro hodnocení vzájemné polohy objektů mohou sloužit různé statistické metody, nebo také Fourierova transformace, viz kap. 16.7.