11.4  VÝPOČET PŘESTUPU TEPLA ZE STÍNOGRAMŮ TEPELNÝCH MEZNÍCH VRSTEV

Přestup tepla mezi tekutinou a obtékaným teplosměnným povrchem lze vyjádřit pomocí hustoty tepelného toku definované Newtonovým vztahem

.

(11-14)

V této rovnici představuje Tw teplotu povrchu, Too teplotu okolní tekutiny a a je součinitel přestupu tepla, který lze určit např. z tvaru teplotního profilu (podrobněji je to rozebíráno v kap. 18.10), a to dle vztahu

,

(11-15)

V daném vztahu je lT tepelná vodivost tekutiny při teplotě Tw a (dT/dy)w je derivace teploty v tekutině dle souřadnice kolmé k povrchu v místě povrchu. Ze stínogramů tepelných mezních vrstev při laminárním proudění lze tuto derivaci a tím i součinitel přestupu tepla stanovit přibližně z tloušťky mezní vrstvy nebo přesněji z derivace indexu lomu dle souřadnice kolmé k povrchu v místě povrchu.

Stanovení součinitele přestupu tepla z tloušťky tepelné mezní vrstvy

Derivaci teploty dle souřadnice y v místě povrchu můžeme určit z první kontury y1, která zobrazuje tloušťku mezní vrstvy d, viz rovnice (11-2) v kap. 11.3. U tohoto postupu je třeba předpokládat tvar teplotního profilu T = f(y) a zavést vhodné okrajové podmínky. Pro teplotní profil ve tvaru polynomu třetího stupně

,

(11-16)

,

(11-17)

(11-18)

a pro okrajové podmínky

pro

 y = 0   ® 

T = Tw,

d2T / dy2 = 0,

pro

 y = d   ®

T = Too,

dT / dy = 0,

dostaneme

.

(11-19)

Předpokládáme-li teplotní profil ve tvaru polynomu druhého stupně

,

(11-20)

 

(11-21)

a zavedeme-li okrajové podmínky

pro

 y = 0   ® 

T = Tw,

pro

 y = d   ®

T = Too,

dT / dy = 0,

dostaneme

.

(11-22)

Uvedené postupy stanovení derivace teploty dle souřadnice lze vyjádřit společně vztahem

,

(11-23)

kde K = 1,5 při náhradě teplotního profilu polynomem třetího stupně a K = 2 při náhradě teplotního profilu polynomem druhého stupně. Je zřejmé, že v rovnici (11-23) může konstanta K nabývat dosti odlišných hodnot. Problém však může vyřešit vhodná definice tloušťky tepelné mezní vrstvy [3-13]. Provádíme-li náhradu teplotního profilu polynomem třetího stupně, je vhodné stanovovat tloušťku mezní vrstvy tam, kde se teplota liší od okolní teploty tekutiny o 6,2 %. Provádíme-li náhradu teplotního profilu polynomem druhého stupně, je vhodné stanovovat tloušťku mezní vrstvy tam, kde se teplota v mezní vrstvě liší od teploty okolní tekutiny o 2 %. Jelikož u stínové metody je problematické taková místa stanovit, je také uvedený postup určení derivace teploty u povrchu z první kontury méně přesný. Detailněji je problematika určování tloušťky tepelné mezní vrstvy rozebrána v kap. 18.13. Tato kapitola se zabývá výpočtem přestupu tepla z tlouštěk tepelných mezních vrstev určených z interferogramů, kde lze tloušťku tepelné mezní vrstvy stanovovat dle výše uvedených požadavků velice přesně.

Po dosazení derivace teploty z rovnice (11-23) do rovnice (11-15) dostaneme součinitel přestupu tepla ve tvaru

.

(11-24)

Stanovení součinitele přestupu tepla z derivace indexu lomu dle souřadnice u povrchu

Při tomto postupu stanovujeme derivaci teploty dle souřadnice v místě povrchu z polohy druhé kontury na stínogramu y2, která vyjadřuje derivaci indexu lomu dle souřadnice y v místě povrchu. Derivaci teploty na povrchu je možné stanovit z rovnice

.

(11-25)

Zmíněnou derivaci indexu lomu dle souřadnice y u povrchu lze vyjádřit z rovnice (11-13) uvedené v kap. 11.3 a dostaneme

.

(11-26)

Derivaci teploty dle indexu lomu lze vyjádřit dle vztahů z kap. 2.9, kde pro vzduch platí vztah (2-16) a pro vodu vztah (2-19). Derivaci teploty dle indexu lomu pro jiné tekutiny je možné získat derivací Lorenzova - Lorentzova zákona (2-13) nebo pro plyny derivací jednoduššího Gladstoneova - Daleova vztahu (2-14) z kap. 2.9.

Dosazením rovnice (11-26) a rovnice (2-16) pro vzduch do rovnice (11-25) dostaneme žádanou derivaci teploty u povrchu, ze které lze po dosazení do rovnice (11-15) získat součinitel přestupu tepla na teplosměnném povrchu ve vzduchu, a to ve tvaru

.

(11-27)

Index lomu vzduchu na povrchu nw vystupující v rovnici (11-27) lze vypočíst pro konstantní tlak ve sledovaném prostoru pw = p z Gladstoneova - Daleova vztahu (2-15) - kap. 2.9 a dostaneme

.

(11-28)

Pozn.:  Výpočet přestupu tepla z derivace indexu lomu u povrchu je možné provádět přesněji při interferometrických měřeních, viz kap. 18.11, kde se však derivace indexu lomu dle souřadnice kolmé k povrchu určuje z vyhodnoceného profilu indexu lomu a nikoliv z relativně málo přesně stanovené polohy kontury ve stínogramu.